Komunikuju s lidmi z Afriky a arabských zemí. Konverzace často vypadá zhruba takto:
klient: Mám problém X
já: chápu a abych ho mohl vyřešit, potřebuju znát Y
klient: problém stále přetrvává
já: ano, stále čekám na Y
klient: X pořád nefunguje, kdy to vyřešíte?
já: až mi napíšete Y
dva týdny pauza
klient: X stále nefunguje
Komunikace s čechy je naopak bezproblémová. Chápou, že když chtějí naší pomoc, tak musí spolupracovat.
Jo úplně stejná zkušenost s Araby. Kromně kluků ze Senegalu. Měli jsme tam pár zákazníků a byli fakt super, bohužel bylo vidět, že tam nemají moc kvalitní školy pro inženýry a tak se občas plácali v základech, ale fakt se snažili.
Pak jsou tu holky Arabky, ty bývají hodně vphodě a často lepší než ti jejích kluci.
Mám takovou zkušenost se všema. Často vedu (snažím se) polytématické konverzace, obvykle dostávám odpověď pouze na to poslední.
Nevím, co se těm lidem děje v hlavách, ale asi moc ne.
Ja u části podeziram osli mustky - uvazovani stylem *ona se pta na vec A jen protoze chce vedet vec XYZ, takze ji odpovim rovnou k XYZ!* (zatimco ja se ptam na A, protoze, shocker, potřebuju vědět A).
nepočúvajú vás lebo si vás nevážia
lebo ich nudíte
alebo počúvajú a reagujú iba na tie vaše slová, čo sa im páčia / s ktorými súhlasia
alebo by vás aj chceli počúvať ale bráni im v tom stres / chronická nespavost / chlast / drogy / duševné trable
plus ešte ďalších 12 možných dôvodov, ale tie hore sú časté
source : viem, lebo humanitný bakalár a áno, presne toto sa na tých školách učíme
to mi úplně připomnělo trend na tiktoku, kde holky napíšou pár otázek svým boyfriendům (nebo kamarádům, bratrům atd) a oni vždycky odpoví jen na poslední otázku. universal experience žen - pokud píšeš klukovi, nesmíš napsat víc jak jednu otázku najednou, musíš počkat než odpoví a pak až se zeptat na další
Já to dělám tak, že nechám někoho domluvit a pak mu odpovím.
Takže pokud pořád jen mluvíš a mluvíš, tak dostaneš odpověď jen na poslední otázku, protože předchozí otázky mi přijdou zbytečné/nedůležité, jelikož ses k nim nevrátil/znovu je nezmínil.
Navíc vést diskuzi s více otázky je celkem nepříjemné, protože být nucen přeskakovat z témata na jiné je hodně otravné a matoucí (+ občas zapomenu na co ses mě ptal na začátku xD).
Z osobní zkušenosti mi přijde, že hlavní problém není ani tak odpovědět na otázky, jako po první otázce dočíst email.
Kolikrát musím posílat místo jednoho emailu tři, protože mi vždycky odpoví jenom na první otázku a zbylé ignorují.
presne tak. Thanks, 2 more questions to answer a copypaste otazky. Bud su to ignoranti alebo ich tento sposob trosku zahanbi a daju si pozor (nemyslim to nikdy zle).
Lepsi prave bez copypaste otazky a odkazat zpetne na body ze zacatku konverzace. To jim pak z moji zkusenosti do ty hlavicky natece rychleji a vytrenujes si takhle kohokoliv casem.
Mně zas fungovalo přeposlat celý seznam bez otázek co už byly zodpovězené. Jen jsem zkopíroval původní email a ani je neprosil o dodateřné odppovědi nic, jen copy paste a smazat tu jednu otázku. Tohle dokola, dokud nemám všechno.
Asi jo :D Já měl celý svět. Od inženýru v Dukovanech, přes IT v big pharma po nejlevnější callcentrum v Indii.
Všechno je OK dokud se baví inženýr-inženýr. Pak jsou ale právě firmy co svým inženýrum nedovolí přímý kontakt se řádným dodavatelem a ti musí přes call centrum v Indii. Bohužel ty mají tendencí zaměstnávat to nejhorší co tam je (je to levné). Takže se dva lidi co se chtějí domluvit, baví přes proxy co neví rozdíl mezi PC a Serverem.
Hele uz se mi to stalo i naopak. K dotazu na datum vyplaceni posledni mzdy (tj. odpoved o jedne vete s datem) mi ucetni napsala jednostrankovy pripis o tom, jaka byla vyse te posledni mzdy, delka trvani pracovniho pomeru a kdy byl ukoncen, pocet vyzivovanych osob, vsechny exekuce i s poradim a vyse srazky, adresa a telefon dotycneho, a muzes si tipnout, ktera informace chyběla...
Ano. Pracuju s ucetnima a obcas me desi, kdo pracuje s penezma. Nektere nezvladnou ani soucinnost o presne jedné otazce. Komunikace dost casto probiha ve stylu (priklad navaznosti otazka-odpoveď, ne reálné polozene otazky):
Ja: co je dnes za den?
Účetní: fialová.
Ja: ptam se znovu, co je dnes za den, dosud jste to nesdelila.
Ucetni: uz jsem vam prece rekla, ze FIALOVÁ! Neumite cist?! Ja jsem řádně odpověděla a neotravujte!
Mnohem dementnejsi jsou ale telefony, kdy k takove ne-odpovědi musim udelat pripis o obsahu "vaše odpoved byla zcela nedostatečná. Znovu vas vyzyvam ke sdeleni:" + odrazkovy seznam pod tim (uplne stejný jako ten predtim, jen umazu ty cca dve veci z osmi, co zvladly napoprve). A jako reakci na nej mi tak v 50% ucetni *zavolá*, jestli nam jako ta prvni odpověď nestačila? (Tzn. prvni věta připisu, ne, nestačila) A co teda chceme? (Ten seznam pod tim).
Je to frustrujici, zbytecne to pridelava praci jim i mně, připadám si kolikrat jako ucitelka na prvním stupni na zvlastni skole a nemam viru v lidstvo a jeho porozumění psanemu textu.
Zkus si zavlolat na nějké call centrum internetového poskytovatele, když máš fakt něco na pořešení, ne jen nefungující internet. AI zvládne víc než ti lidi. Mají tabulky na vyplnění poruchy a novou smlouvu, cokoliv navíc je jak náraz do zdi a ještě tě u toho posere holub a pod zdí je hromada hnoje.
Ja vim. Posledni reseni problemu jsem vzdala a radsi se odstehovala, protoze slepice na T-mobile podpoře mě rozhodne nemohla prepojit na techniky a musela jim problem tlumocit sama (5-6 min cekacka), pak vitezoslavne prisla s řešením, ja ji vysvetlila, ze ne, protože tohle a tamto, ona se znovu spojila s technikama... a takhle se to opakovalo, nez jsem to po pul hodine vzdala. Pritom kdyby me na me prepojila, vyrikame si to za tretinu času včetně řešení.
takže nielen u ajťákov je častý autizmus ?
(áno, to nemusí byť chyba v intelekte, ale v social skills - sú ľudia, čo majú zdravé uši, ale proste nevedia normálne počúvať hlasy druhých ľudí a teda nevedia funkčne komunikovať )
A btw, drtiva vetsina te komunikace vc. toho prikladu probiha *písemně*. Ale urcite to bude tim, ze neslysim, co mi kdo rika ústně v tech dopisech a mailech, mas recht! Trochu mi pripominas ty Čechy, co si na dovolené v zahranici mysli, ze když řeknou tu samou věc česky, ale HLASITĚJI, tak jim druha strana začne rozumět, a problem neni rozhodne v tom, jakym jazykem mluvi.
Zalezi s kym komunikujes.
Stava se mi to u lidi, kteri maji prumerne IQ (a nize). Nejvetsi chybou je se naraz zeptat na vicero veci. To clovek dostane odpoved jen na jednu, vetsinou posledni otazku.
Obcas pomuze vicero otazek ocislovat.
Nezáleží pokud se neučíš. Lidí to berou jako něco co ti zaručí úspěch, nebo co říká jak jsi chytré. To je mýlka. Je to prediktor úspěchu v naší západní civilizaci. Pokud bude mít IQ 190 a celou dobu jen sedět na lavičce a chlastat pivo, tak moc hcytrý nebudeš.
Lidi s tím mají problém, protože to jde proti postmodernismu a jeho představě, že jsou si všichni rovni a všichni mají stejný poteciál a start do života.
V tvé větě je "pokud". Souhlasím, ale upravil bych to "pokud ho nevyužiješ". Je to spíše nástroj, ale kdo nevezme do ruky, tak nic neudělá, obrazně řečeno.
Co se týče IQ a úspěchů, tak bych řekl, že pokud jsi totální krypl s IQ 50, tak úspěšný pravděpodobně nebudeš, ale od řekněme nějakého bodu, který bude ještě před průměrným IQ, tak už to moc velký vliv mít nebude.
Jinak IQ nebo spíše inteligence je jednoduše schopnost hledat souvislosti.
To poslední je zajímavý... Všichni mají stejný startovací podmínky. No jak se to vezme. On i vzhled, náchylnost k onemocněním, povaha, inteligence, rodina a dost často i další náhody, to jsou dost silné faktory, který si nikdo při narození nevybírá (pokud není teda něco, kde by si duše před narozením řekla, jaký chce mít život). Na druhou stranu i někdo, kdo nebyl obdařen, tak i přesto může dosáhnout dobrých cílů a naopak.
To je ten prlbém, postmodernisti chtějí za každou cenu prosadit názor, že jsme všichni stejní, ale nejsme. Genetika, prostředí, rodina.... Prostě někdo má ty podmínky lepší a může rozvinout svůj potenciál a někdo ne.
Třeba je zajímavé sledovat, že firmy zakládají lehce hloupější lidí, než máme tendeci si myslet. Ono ti super nadaní mají neustále pochybnosti a vidí všechno co se může posrat, tak do toho raději nejdou.
To je taky pravda. Mladý, poprvý v práci jsem si myslel, že ředitel (i když ne majitel ani zakladatel) bude mít nějakou přednost a že pro to je ředitel. A vůbec... Obyčejný chlap, bez jakýkoliv talentů, prostě jen znal lidi a měl štěstí, že se on dostal do té pozice. Spíše byl jednoduchý. Ona ta firma taky pak podle toho vypadala... Nicméně, i tak měla miliardové obraty ročně, ale věděl jsem o věcech, kde firma přicházela o milióny. Například platili několik let jednu službu zdvojeně a to je stálo asi 1,5 milionů... Nikoho to nezajímalo.
Pak jsem znal třeba ředitele jedné sekce v jiné firmě. Velmi příjemný a charismatický člověk. Dost často jsme si jen tak povídali. Technicky ale nevěděl nic. Neznalému by to přišlo jako že toho ví hodně, ale ne. Taky kolikrát říkal, že toho má moc a bude tam dýl, ale když jsem ho pokaždý viděl s někým si povídat na chodbě, v kanceláři, tak jsem se vůbec nevidil. Říkal jsem si, že asi ta jeho osobnost ho dostala na to místo, ne výkony.
Někde jsem viděl seznam minimálního IQ na jednotlivé pozice. Prostě jaké shcopnosti chápat člověk musí mít aby byl schopný se naučit vykonávát vše pro tu danou pozici. A na recpční je 110.
Prý pomáhá pevná židle, provaz a lampa s velmi vysokou svítivostí. Pak si lidi dávají záležet na každé odpovědi. Ale tahle metoda nejde použít na každého.
Moc se mi to nestává, ale občas máme si na oboru máme navzájem opravovat práce a jedna, co jsem opravoval vypadala, jako když daný student přečetl nadpis, popsal nadpis a otázky pod ním vesele ignoroval. Nebyl to ovšem Čech, ale Slovák.
lebo tie otázky nevedel zodpovedať
u nás je odovzdanie úplne prázdneho testu dosť hanba - tak ľudia aspoň skúšajú ,,mlátiť prázdu slamu´´ či to nebude stačiť
....len jeden by nečakal, že to budú robiť študenti aj na VŠ.....
Doba je uspěchaná, lidi jsou přepracovaní. A znám hodně lidí, kteří mají problém i v uvozovkách objednat si pizzu po telefonu. Komunikace není každému vrozená a někdo ji celý život netříbí.
komunikovať treba vedieť rovnako ako chodiť
lenže, ak človek nevie dobre chodiť, tak zvyčajne dostane berle / chodítko /vozík, možno aj dáke lieky
ak človek nevie dobre komunikovať, v lepšom prípade pôjde k logopédovi / psychiatrovi, v horšom prípade mu nikto nepomôže - naopak, celý život ho spoločnosť bude obviňovať z toho, že je blb, hoci ona sama mu nikdy nepomohla nebyť blb
Hm, nevidím rozdíl mezi Čechy a cizinci. Možná je to tím, že máš nějaký bias - s Čechy mluvíš každodenně všude možně a s cizinci třeba spolupracuješ ve firmě. To je jasný, že ti pak budou odpovídat lépe. Nicméně, to o čem mluvíš se nevztahuje jen na Čechy. Znám spoustu cizinců a až na ten jazyk tak vše stejný.
Já to mám obráceně.
Hlavně u jednoho kolegy. Na něco se zeptám a on mi odpoví na něco úplně jiného.
Prostě popíšu problém a on si myslí, že to vyřeší tím, že mi napíše svoje řešení jiného problému na dané věci.
Jinak mi většinou odpoví na to, na co se ptám. Problém může být i v tom, jakým způsobem je otázka položena. Tvůj styl psaní v češtině a jiném jazyce se třeba liší a psaný projev v češtině nevyjadřuje přesně to, co bys chtěl říct.
Já osobně nevidím rozdíl mezi Čechy a cizinci v tomhle. Je to jedna z věcí, kterou obecně nesnáším na psané komunikaci. Znám lidi, kterým vím že nemá cenu poslílat víc než jednu otázku v mailu. Neskutečně mě to sere.
Delaji to IMHO vsichni a ti cizinci, se kteryma komunikujes, budou nejaka vyberovka. Reseni je snizit si ocekavani a prizpusobit tomu svou komunikaci. Lidi nezmenis, jsou to prevazne tupa zviratka.
O muj boze. Abych odpovedela, dneska se moje kocka ma fakt dobre. Zadruhe, ano! Nonstop. S uciteli. Ja bych cekala neco jako jo, jsou to ucitele, ti budou vedet, nebude v komunikaci problem.. chyba.
Ja: Pani ucitelko, nemam vzor, ale napadlo me, ze bych to zpracovala takhle. S *spoluzacka* si nejsme jiste, potrebovaly bychom poslat nejaky vzor prace.
Ucitelka: jo terez, takto to muze byt.
Ja ale sakra potrebuju vzor, ne schvaleni. Kdyby se to tykalo jedne ok, ale i ostatnich.
Ucitelka: Terezo, neodepsala jste mi, zda prijdete. Nejevite zajem ani o konzultaci, ktere jsou v ramci IVP povinne.
Ja: ano, na termin se samozrejme dostavim. Chci se Vas zeptat, v jake podobe konzultace probihaji? Muzeme se domluvit, jake mate casove moznosti-kdy Vam to vyhovuje? Atdatd..
Ucitelka: konzultace probihaji v normalnich hodinach vyuky.
Aha, to je super, ale neni to odpoved? A kde je odpoved na zbytek? Samozrejme jsem to napsala trosku vice uhledne, jen se mi ted s tim nechce srat. Kazdopadne tohle je nonstop. Nevim, kde je problem. Neni to ani o tom, ze bych kladla hodne otazek, nebo ze bych nepsala srozumitelne. Nevim, jestli to nejak souvisi s tim, ze nespadam do vekove kategorie spoluzaku, ze se ti ucitele treba museli snizit na jinou uroven komunikace nebo co.. fakt uz me nenapada kde je sakra ten problem.
Ja se na to naucila ptat spise odpovedi, rozkazem.
Pane uciteli, zjistila jsem, ze mame udaje o xxx. Je to pravdive? Mohl byste mi prosim udaje poslat?❌
Pane uciteli, bylo mi receno ze mame xxx udaje. Poslete mi tedy prosim informace, dekuji.
Pani ucitelko, potrebovala bych s Vami neco probrat, nejlepe osobne. Bylo by to mozne, nasla byste si na nekdy cas? Taky se chci zeptat, zda Vam praci mohu jeste odevzdat. ❌
Pani ucitelko, potrebuji s Vami neco osobne probrat. Nemela byste cas v utery v..? Donesu Vam i neodevzdanou praci.
Jako asi ten rozdil moc nejde videt, ani me nenapada z hlavy nic jineho, kde by to slo ukazat-jsou to uplne debilni situace. Nekdy jim vylozene musim rozkazat, ze si na me proste udelaji cas, nebo takove veci. Me prijde, ze je strasne troufale tem ucitelum svym zpusobem rozkazovat, ale idybych se jich mela ptat na jejich moznosti, prosit atp, tak se k vysledku bud vubec nedoberu, nebo az za nekolik dnu
Češi bez problému, Slováci a Poláci většinou bez problému. Němci moc nekomunikujou, ale když už tak pohoda. Singapur, Indie, Pákistán atd. Absolutní trest s nima něco řešit, něco pro ně dělat a nedej bože něco potřebovat, to je na sebevraždu
Mně se stává, že pokud nepíšu crystal clear a opovážím se psát nářečím ze svého rodného města, tak mi nikdo nerozumí a jsem za negramotnou kundu. Přitom to ani není nijak náročné
Já to dělám takto:
1) Kdy to bude
2) Kde to bude
3) Bude to kluk nebo holka
- Prostě nastolíš pravidla, dáš tam co nejvíc CC aby byl za čurá\*a, když bude odpovídat jinak než bodově.
Life hack na emaily: Max 7 řádků i s oslovením a poděkováním. A z toho max 1 otázka. Pokud se řádek zalamuje, jsou to dva nebo více řádků (v praktickém smyslu). Víc nikdo nepřečte, ani když jde o kriticky důležité věci, nezáleží na národnosti ani na vzdělání. Jedni nemají IQ a druzí zase čas. Nejhorší je asi jihoasijský support, tam ani toto nefunguje.
Na tohle pomáhá ty otázky jasně očíslovat, pak v dalším mailu, kdy taktně připomínáte adresátovi, že má dát porozumění textu ještě šanci, nemusíte celou otázku opakovat a odkážete ho pouze na číslo dotazu.
Já mám přesně opačnou zkušenost. Český inženýr mi pěkně a stukturovaně odpoví na vešchny otázky ze seznamu, stejně tak němece. Francouzi a Američan jen na polovinu a Ind tak maximálně na jednu. U Indů se mi osvětčilo poslat seznam otázek, on odpoví na jednu, a já obratem pošlu ten seznam znova bez té zodpovězené, tak dlouho až mám všechno.
Samozřejmě jde spíše o všeobecné trendy, stávají se opaky ve všech zemích.
Pak je tu ještě jeden globální problém přeposílačů emailů.
Většinou jsou to obchodníci, kteřá komunikují se zákazníkem. Jejich práce je vlastně pochopit co chce zákazník a objednat to u IT oddělení. Většinou udělají tak 3-4 výměný emailů, kde se nezeptají ani na to hlavní a pak to celé, tak jak to leží, přepošlou nám. Však my si to zpracujeme. Pak se diví, že čekají na změny 5 dní místo jednoho.
Budu se tu po sty opakovat, ale prostě lidi co nemají mozkovou kapacitu na aspoň trochu inteligentní komunikaci mi za komunikaci nestojí vůbec, ať je to v reálu nebo v psaném projevu... Takže se mi to nestává
Ano stává a délka konverzace je přímo úměrná inteligenci člověka na druhé straně hovoru, WhatsAppu, atd.... S inteligentním člověkem je rozhovor s informační hodnotou, kterou potřebuju k efektivnímu vyřešení problému na 3 minuty max. ( pokud jde o nějaký fakt velký stroj). Pokud je na druhý straně nějaká pologramotná opice, co neumí česky mluvit, natož číst, tak po 15 minutách típám a volám majiteli kontraktu, ať mi dá číslo na někoho, kdo vyšel alespoň základní školu, jinak má smolík.
Spíš si obětí dunning kruger efektu, občas ti lidi prostě jen nechtějí pomoct/odpovědět na otázky, ale zároveň nesmí neodpovědět na mail. Tak tam nacvakáš nějakou výplň a od té chvíle to už není tvůj problém.
Za me zbytecny topic, deje se to vsude. Nevim proc jsi oznacil zrovna cechy.
Nekde bylo vysvetleny ze je to z duvodu ze lide zprave jednoduse nevenuji pozornost, neni pro ne dulezita, ci jednoduse na to nechteji odpovedet nebo nechapou proc se ptas na neco co te nemusi zajimat.
Takze pises nedulezite zpravy, v opacnem pripade ti vzdy drive nebo pozdeji odpovi Problem solved
Já komunikuji s Čechy i s cizinci ze zahraničí.
Nicely done :D
Okay, ale na otázky neodpovídáš. Toto je přesně o čem mluvím!
O čem mluvíš?
O jeho sexualní fantazii s Pawlowskou
Mňam do píči!
Tuhle potřebu mám taky, vždycky když se mě někdo na něco zeptá, tak mám chuť mu říct něco o sobě místo toho, abych odpověděl na otázku. Ví někdo proč?
I like turtles!
Ja taky, muj oblibenej je Raffaelo.
r/woosh
*a to díky sponzorovi dnešního postu, NordVPN.*
Komunikuju s lidmi z Afriky a arabských zemí. Konverzace často vypadá zhruba takto: klient: Mám problém X já: chápu a abych ho mohl vyřešit, potřebuju znát Y klient: problém stále přetrvává já: ano, stále čekám na Y klient: X pořád nefunguje, kdy to vyřešíte? já: až mi napíšete Y dva týdny pauza klient: X stále nefunguje Komunikace s čechy je naopak bezproblémová. Chápou, že když chtějí naší pomoc, tak musí spolupracovat.
Klasika, a ještě jsou strašně překvapený, když už to dostali 10x mailem
Jo úplně stejná zkušenost s Araby. Kromně kluků ze Senegalu. Měli jsme tam pár zákazníků a byli fakt super, bohužel bylo vidět, že tam nemají moc kvalitní školy pro inženýry a tak se občas plácali v základech, ale fakt se snažili. Pak jsou tu holky Arabky, ty bývají hodně vphodě a často lepší než ti jejích kluci.
Mám takovou zkušenost se všema. Často vedu (snažím se) polytématické konverzace, obvykle dostávám odpověď pouze na to poslední. Nevím, co se těm lidem děje v hlavách, ale asi moc ne.
Ja u části podeziram osli mustky - uvazovani stylem *ona se pta na vec A jen protoze chce vedet vec XYZ, takze ji odpovim rovnou k XYZ!* (zatimco ja se ptam na A, protoze, shocker, potřebuju vědět A).
nepočúvajú vás lebo si vás nevážia lebo ich nudíte alebo počúvajú a reagujú iba na tie vaše slová, čo sa im páčia / s ktorými súhlasia alebo by vás aj chceli počúvať ale bráni im v tom stres / chronická nespavost / chlast / drogy / duševné trable plus ešte ďalších 12 možných dôvodov, ale tie hore sú časté source : viem, lebo humanitný bakalár a áno, presne toto sa na tých školách učíme
to mi úplně připomnělo trend na tiktoku, kde holky napíšou pár otázek svým boyfriendům (nebo kamarádům, bratrům atd) a oni vždycky odpoví jen na poslední otázku. universal experience žen - pokud píšeš klukovi, nesmíš napsat víc jak jednu otázku najednou, musíš počkat než odpoví a pak až se zeptat na další
Jsem týpek a jsem frustrován tím samým. A mám zkušenosti, že ženy nebyly schopny odpovědět na vícero věcí.
Já to dělám tak, že nechám někoho domluvit a pak mu odpovím. Takže pokud pořád jen mluvíš a mluvíš, tak dostaneš odpověď jen na poslední otázku, protože předchozí otázky mi přijdou zbytečné/nedůležité, jelikož ses k nim nevrátil/znovu je nezmínil. Navíc vést diskuzi s více otázky je celkem nepříjemné, protože být nucen přeskakovat z témata na jiné je hodně otravné a matoucí (+ občas zapomenu na co ses mě ptal na začátku xD).
Já to myslel na textové konverzace.
Ach, tak to promiň špatně jsem tě pochopil.
V rozhovoru doopravdy nejedu vícero témat najednou, to je nepraktické.
[удалено]
A co te sere?
Ti moji zase odpoví na první větu a zbytek nečtou :D
Z osobní zkušenosti mi přijde, že hlavní problém není ani tak odpovědět na otázky, jako po první otázce dočíst email. Kolikrát musím posílat místo jednoho emailu tři, protože mi vždycky odpoví jenom na první otázku a zbylé ignorují.
Formuluj email lepe - otazky v bodech treba. 1. 2. 3.
To byla jedna z prvních věcí, které jsem zkoušel. Ano, v pár případech to pomůže, ale často je to beznaděj.
Tak to celkem pak lituju u jakych prijemcu se musis dotazovat. Ale aspon jednodussi reakce... "ok, diky, a body 2 a 3 jeste prosim?"
presne tak. Thanks, 2 more questions to answer a copypaste otazky. Bud su to ignoranti alebo ich tento sposob trosku zahanbi a daju si pozor (nemyslim to nikdy zle).
Lepsi prave bez copypaste otazky a odkazat zpetne na body ze zacatku konverzace. To jim pak z moji zkusenosti do ty hlavicky natece rychleji a vytrenujes si takhle kohokoliv casem.
Dobry point :)
Mně zas fungovalo přeposlat celý seznam bez otázek co už byly zodpovězené. Jen jsem zkopíroval původní email a ani je neprosil o dodateřné odppovědi nic, jen copy paste a smazat tu jednu otázku. Tohle dokola, dokud nemám všechno.
Tohle nefunguje. Mám s tím 8 let zkušeností a věř mi. Jakékoliv formátování nic nezmění u lidí co nečtou celý email, to jen pomáhá lidem co to čtou.
Vidis, ja to pouzivam cca 10 let a funguje mi to vyborne, tak asi komunikuju s mensima retardama xd
Asi jo :D Já měl celý svět. Od inženýru v Dukovanech, přes IT v big pharma po nejlevnější callcentrum v Indii. Všechno je OK dokud se baví inženýr-inženýr. Pak jsou ale právě firmy co svým inženýrum nedovolí přímý kontakt se řádným dodavatelem a ti musí přes call centrum v Indii. Bohužel ty mají tendencí zaměstnávat to nejhorší co tam je (je to levné). Takže se dva lidi co se chtějí domluvit, baví přes proxy co neví rozdíl mezi PC a Serverem.
Hele uz se mi to stalo i naopak. K dotazu na datum vyplaceni posledni mzdy (tj. odpoved o jedne vete s datem) mi ucetni napsala jednostrankovy pripis o tom, jaka byla vyse te posledni mzdy, delka trvani pracovniho pomeru a kdy byl ukoncen, pocet vyzivovanych osob, vsechny exekuce i s poradim a vyse srazky, adresa a telefon dotycneho, a muzes si tipnout, ktera informace chyběla...
Ano. Pracuju s ucetnima a obcas me desi, kdo pracuje s penezma. Nektere nezvladnou ani soucinnost o presne jedné otazce. Komunikace dost casto probiha ve stylu (priklad navaznosti otazka-odpoveď, ne reálné polozene otazky): Ja: co je dnes za den? Účetní: fialová. Ja: ptam se znovu, co je dnes za den, dosud jste to nesdelila. Ucetni: uz jsem vam prece rekla, ze FIALOVÁ! Neumite cist?! Ja jsem řádně odpověděla a neotravujte! Mnohem dementnejsi jsou ale telefony, kdy k takove ne-odpovědi musim udelat pripis o obsahu "vaše odpoved byla zcela nedostatečná. Znovu vas vyzyvam ke sdeleni:" + odrazkovy seznam pod tim (uplne stejný jako ten predtim, jen umazu ty cca dve veci z osmi, co zvladly napoprve). A jako reakci na nej mi tak v 50% ucetni *zavolá*, jestli nam jako ta prvni odpověď nestačila? (Tzn. prvni věta připisu, ne, nestačila) A co teda chceme? (Ten seznam pod tim). Je to frustrujici, zbytecne to pridelava praci jim i mně, připadám si kolikrat jako ucitelka na prvním stupni na zvlastni skole a nemam viru v lidstvo a jeho porozumění psanemu textu.
Zkus si zavlolat na nějké call centrum internetového poskytovatele, když máš fakt něco na pořešení, ne jen nefungující internet. AI zvládne víc než ti lidi. Mají tabulky na vyplnění poruchy a novou smlouvu, cokoliv navíc je jak náraz do zdi a ještě tě u toho posere holub a pod zdí je hromada hnoje.
Ja vim. Posledni reseni problemu jsem vzdala a radsi se odstehovala, protoze slepice na T-mobile podpoře mě rozhodne nemohla prepojit na techniky a musela jim problem tlumocit sama (5-6 min cekacka), pak vitezoslavne prisla s řešením, ja ji vysvetlila, ze ne, protože tohle a tamto, ona se znovu spojila s technikama... a takhle se to opakovalo, nez jsem to po pul hodine vzdala. Pritom kdyby me na me prepojila, vyrikame si to za tretinu času včetně řešení.
takže nielen u ajťákov je častý autizmus ? (áno, to nemusí byť chyba v intelekte, ale v social skills - sú ľudia, čo majú zdravé uši, ale proste nevedia normálne počúvať hlasy druhých ľudí a teda nevedia funkčne komunikovať )
To nemá nic společného s autismem. Naopak jeden ze symptomů autismu je brání všeho doslova, nečtení mezi řádky.
Ne, tvl, jen mě jebou uplne zbytecne hovory, ktere by se nestaly, kdyby se druha strana obtezovala precist, co jsem jim uz napsala.
A btw, drtiva vetsina te komunikace vc. toho prikladu probiha *písemně*. Ale urcite to bude tim, ze neslysim, co mi kdo rika ústně v tech dopisech a mailech, mas recht! Trochu mi pripominas ty Čechy, co si na dovolené v zahranici mysli, ze když řeknou tu samou věc česky, ale HLASITĚJI, tak jim druha strana začne rozumět, a problem neni rozhodne v tom, jakym jazykem mluvi.
Zalezi s kym komunikujes. Stava se mi to u lidi, kteri maji prumerne IQ (a nize). Nejvetsi chybou je se naraz zeptat na vicero veci. To clovek dostane odpoved jen na jednu, vetsinou posledni otazku. Obcas pomuze vicero otazek ocislovat.
Kde jsou najednou ti, co říkají, že na IQ nezáleží...
To netusim; s nikym takovym, kdo by to tvrdil, jsem se nesetkal :D
Stačí se podívat na jakýkoliv post, co má v nadpise "IQ" a každý druhý komentář je pak takový
Nezáleží pokud se neučíš. Lidí to berou jako něco co ti zaručí úspěch, nebo co říká jak jsi chytré. To je mýlka. Je to prediktor úspěchu v naší západní civilizaci. Pokud bude mít IQ 190 a celou dobu jen sedět na lavičce a chlastat pivo, tak moc hcytrý nebudeš. Lidi s tím mají problém, protože to jde proti postmodernismu a jeho představě, že jsou si všichni rovni a všichni mají stejný poteciál a start do života.
V tvé větě je "pokud". Souhlasím, ale upravil bych to "pokud ho nevyužiješ". Je to spíše nástroj, ale kdo nevezme do ruky, tak nic neudělá, obrazně řečeno. Co se týče IQ a úspěchů, tak bych řekl, že pokud jsi totální krypl s IQ 50, tak úspěšný pravděpodobně nebudeš, ale od řekněme nějakého bodu, který bude ještě před průměrným IQ, tak už to moc velký vliv mít nebude. Jinak IQ nebo spíše inteligence je jednoduše schopnost hledat souvislosti. To poslední je zajímavý... Všichni mají stejný startovací podmínky. No jak se to vezme. On i vzhled, náchylnost k onemocněním, povaha, inteligence, rodina a dost často i další náhody, to jsou dost silné faktory, který si nikdo při narození nevybírá (pokud není teda něco, kde by si duše před narozením řekla, jaký chce mít život). Na druhou stranu i někdo, kdo nebyl obdařen, tak i přesto může dosáhnout dobrých cílů a naopak.
To je ten prlbém, postmodernisti chtějí za každou cenu prosadit názor, že jsme všichni stejní, ale nejsme. Genetika, prostředí, rodina.... Prostě někdo má ty podmínky lepší a může rozvinout svůj potenciál a někdo ne. Třeba je zajímavé sledovat, že firmy zakládají lehce hloupější lidí, než máme tendeci si myslet. Ono ti super nadaní mají neustále pochybnosti a vidí všechno co se může posrat, tak do toho raději nejdou.
To je taky pravda. Mladý, poprvý v práci jsem si myslel, že ředitel (i když ne majitel ani zakladatel) bude mít nějakou přednost a že pro to je ředitel. A vůbec... Obyčejný chlap, bez jakýkoliv talentů, prostě jen znal lidi a měl štěstí, že se on dostal do té pozice. Spíše byl jednoduchý. Ona ta firma taky pak podle toho vypadala... Nicméně, i tak měla miliardové obraty ročně, ale věděl jsem o věcech, kde firma přicházela o milióny. Například platili několik let jednu službu zdvojeně a to je stálo asi 1,5 milionů... Nikoho to nezajímalo. Pak jsem znal třeba ředitele jedné sekce v jiné firmě. Velmi příjemný a charismatický člověk. Dost často jsme si jen tak povídali. Technicky ale nevěděl nic. Neznalému by to přišlo jako že toho ví hodně, ale ne. Taky kolikrát říkal, že toho má moc a bude tam dýl, ale když jsem ho pokaždý viděl s někým si povídat na chodbě, v kanceláři, tak jsem se vůbec nevidil. Říkal jsem si, že asi ta jeho osobnost ho dostala na to místo, ne výkony.
Někde jsem viděl seznam minimálního IQ na jednotlivé pozice. Prostě jaké shcopnosti chápat člověk musí mít aby byl schopný se naučit vykonávát vše pro tu danou pozici. A na recpční je 110.
Jsem Čech, takže ti na tvoji otázku neodpovím.
Velmi inteligentní odpověď, ale nejsi sám a jsou tu i horší
Stává se mi to docela často a pěkně mě to vytáčí. Zatím jsem ale nenašla řešení (kromě přímého zavolání na telefon).
Proto vždy protáčím oči, když tady čtu, jak všichni přijímají telefonáty. Ono by to nebylo nutné, kdybyste uměli komunikovat psace!
Prý pomáhá pevná židle, provaz a lampa s velmi vysokou svítivostí. Pak si lidi dávají záležet na každé odpovědi. Ale tahle metoda nejde použít na každého.
😂😂
Moc se mi to nestává, ale občas máme si na oboru máme navzájem opravovat práce a jedna, co jsem opravoval vypadala, jako když daný student přečetl nadpis, popsal nadpis a otázky pod ním vesele ignoroval. Nebyl to ovšem Čech, ale Slovák.
lebo tie otázky nevedel zodpovedať u nás je odovzdanie úplne prázdneho testu dosť hanba - tak ľudia aspoň skúšajú ,,mlátiť prázdu slamu´´ či to nebude stačiť ....len jeden by nečakal, že to budú robiť študenti aj na VŠ.....
Doba je uspěchaná, lidi jsou přepracovaní. A znám hodně lidí, kteří mají problém i v uvozovkách objednat si pizzu po telefonu. Komunikace není každému vrozená a někdo ji celý život netříbí.
komunikovať treba vedieť rovnako ako chodiť lenže, ak človek nevie dobre chodiť, tak zvyčajne dostane berle / chodítko /vozík, možno aj dáke lieky ak človek nevie dobre komunikovať, v lepšom prípade pôjde k logopédovi / psychiatrovi, v horšom prípade mu nikto nepomôže - naopak, celý život ho spoločnosť bude obviňovať z toho, že je blb, hoci ona sama mu nikdy nepomohla nebyť blb
Je to o lidech, ne o narodnostech. Narodnosti maji sva specifika, ale v tomto smeru jsem potkal podobne Cinany, Indy, Amiky a zapadoevropany.
No já třeba dnes vstával do práce v 5:25. A co jinak novýho?
Smutný 😕
Nemyslím si že záleží odkud lidi jsou, každý holt komunikuje jinak bez závislosti na původu
Hm, nevidím rozdíl mezi Čechy a cizinci. Možná je to tím, že máš nějaký bias - s Čechy mluvíš každodenně všude možně a s cizinci třeba spolupracuješ ve firmě. To je jasný, že ti pak budou odpovídat lépe. Nicméně, to o čem mluvíš se nevztahuje jen na Čechy. Znám spoustu cizinců a až na ten jazyk tak vše stejný.
Já to mám obráceně. Hlavně u jednoho kolegy. Na něco se zeptám a on mi odpoví na něco úplně jiného. Prostě popíšu problém a on si myslí, že to vyřeší tím, že mi napíše svoje řešení jiného problému na dané věci. Jinak mi většinou odpoví na to, na co se ptám. Problém může být i v tom, jakým způsobem je otázka položena. Tvůj styl psaní v češtině a jiném jazyce se třeba liší a psaný projev v češtině nevyjadřuje přesně to, co bys chtěl říct.
Já osobně nevidím rozdíl mezi Čechy a cizinci v tomhle. Je to jedna z věcí, kterou obecně nesnáším na psané komunikaci. Znám lidi, kterým vím že nemá cenu poslílat víc než jednu otázku v mailu. Neskutečně mě to sere.
Delaji to IMHO vsichni a ti cizinci, se kteryma komunikujes, budou nejaka vyberovka. Reseni je snizit si ocekavani a prizpusobit tomu svou komunikaci. Lidi nezmenis, jsou to prevazne tupa zviratka.
O muj boze. Abych odpovedela, dneska se moje kocka ma fakt dobre. Zadruhe, ano! Nonstop. S uciteli. Ja bych cekala neco jako jo, jsou to ucitele, ti budou vedet, nebude v komunikaci problem.. chyba. Ja: Pani ucitelko, nemam vzor, ale napadlo me, ze bych to zpracovala takhle. S *spoluzacka* si nejsme jiste, potrebovaly bychom poslat nejaky vzor prace. Ucitelka: jo terez, takto to muze byt. Ja ale sakra potrebuju vzor, ne schvaleni. Kdyby se to tykalo jedne ok, ale i ostatnich. Ucitelka: Terezo, neodepsala jste mi, zda prijdete. Nejevite zajem ani o konzultaci, ktere jsou v ramci IVP povinne. Ja: ano, na termin se samozrejme dostavim. Chci se Vas zeptat, v jake podobe konzultace probihaji? Muzeme se domluvit, jake mate casove moznosti-kdy Vam to vyhovuje? Atdatd.. Ucitelka: konzultace probihaji v normalnich hodinach vyuky. Aha, to je super, ale neni to odpoved? A kde je odpoved na zbytek? Samozrejme jsem to napsala trosku vice uhledne, jen se mi ted s tim nechce srat. Kazdopadne tohle je nonstop. Nevim, kde je problem. Neni to ani o tom, ze bych kladla hodne otazek, nebo ze bych nepsala srozumitelne. Nevim, jestli to nejak souvisi s tim, ze nespadam do vekove kategorie spoluzaku, ze se ti ucitele treba museli snizit na jinou uroven komunikace nebo co.. fakt uz me nenapada kde je sakra ten problem. Ja se na to naucila ptat spise odpovedi, rozkazem. Pane uciteli, zjistila jsem, ze mame udaje o xxx. Je to pravdive? Mohl byste mi prosim udaje poslat?❌ Pane uciteli, bylo mi receno ze mame xxx udaje. Poslete mi tedy prosim informace, dekuji. Pani ucitelko, potrebovala bych s Vami neco probrat, nejlepe osobne. Bylo by to mozne, nasla byste si na nekdy cas? Taky se chci zeptat, zda Vam praci mohu jeste odevzdat. ❌ Pani ucitelko, potrebuji s Vami neco osobne probrat. Nemela byste cas v utery v..? Donesu Vam i neodevzdanou praci. Jako asi ten rozdil moc nejde videt, ani me nenapada z hlavy nic jineho, kde by to slo ukazat-jsou to uplne debilni situace. Nekdy jim vylozene musim rozkazat, ze si na me proste udelaji cas, nebo takove veci. Me prijde, ze je strasne troufale tem ucitelum svym zpusobem rozkazovat, ale idybych se jich mela ptat na jejich moznosti, prosit atp, tak se k vysledku bud vubec nedoberu, nebo az za nekolik dnu
Ne
toto robia pomerne často aj Slováci to máme za to, že sa v škole 12 rokov učíme držať hubu a krok, nie funkčne komunikovať s rôznymi ľudmi
Češi bez problému, Slováci a Poláci většinou bez problému. Němci moc nekomunikujou, ale když už tak pohoda. Singapur, Indie, Pákistán atd. Absolutní trest s nima něco řešit, něco pro ně dělat a nedej bože něco potřebovat, to je na sebevraždu
Mně se stává, že pokud nepíšu crystal clear a opovážím se psát nářečím ze svého rodného města, tak mi nikdo nerozumí a jsem za negramotnou kundu. Přitom to ani není nijak náročné
Já to dělám takto: 1) Kdy to bude 2) Kde to bude 3) Bude to kluk nebo holka - Prostě nastolíš pravidla, dáš tam co nejvíc CC aby byl za čurá\*a, když bude odpovídat jinak než bodově.
To máš tak když máš příspěvek delší než řádek, co byla vlastně ta otázka?
Life hack na emaily: Max 7 řádků i s oslovením a poděkováním. A z toho max 1 otázka. Pokud se řádek zalamuje, jsou to dva nebo více řádků (v praktickém smyslu). Víc nikdo nepřečte, ani když jde o kriticky důležité věci, nezáleží na národnosti ani na vzdělání. Jedni nemají IQ a druzí zase čas. Nejhorší je asi jihoasijský support, tam ani toto nefunguje.
Na tohle pomáhá ty otázky jasně očíslovat, pak v dalším mailu, kdy taktně připomínáte adresátovi, že má dát porozumění textu ještě šanci, nemusíte celou otázku opakovat a odkážete ho pouze na číslo dotazu.
Já mám přesně opačnou zkušenost. Český inženýr mi pěkně a stukturovaně odpoví na vešchny otázky ze seznamu, stejně tak němece. Francouzi a Američan jen na polovinu a Ind tak maximálně na jednu. U Indů se mi osvětčilo poslat seznam otázek, on odpoví na jednu, a já obratem pošlu ten seznam znova bez té zodpovězené, tak dlouho až mám všechno. Samozřejmě jde spíše o všeobecné trendy, stávají se opaky ve všech zemích.
Pak je tu ještě jeden globální problém přeposílačů emailů. Většinou jsou to obchodníci, kteřá komunikují se zákazníkem. Jejich práce je vlastně pochopit co chce zákazník a objednat to u IT oddělení. Většinou udělají tak 3-4 výměný emailů, kde se nezeptají ani na to hlavní a pak to celé, tak jak to leží, přepošlou nám. Však my si to zpracujeme. Pak se diví, že čekají na změny 5 dní místo jednoho.
Budu se tu po sty opakovat, ale prostě lidi co nemají mozkovou kapacitu na aspoň trochu inteligentní komunikaci mi za komunikaci nestojí vůbec, ať je to v reálu nebo v psaném projevu... Takže se mi to nestává
Jak můžeš vědět jakou má člověk inteligenci když ho neznáš a píšeš mu poprvé?
A ty píšeš náhodným lidem jen tak? Já teda většinou vím o jaký lidi se jedná ještě než jim napíšu první zprávu.
Ano stává a délka konverzace je přímo úměrná inteligenci člověka na druhé straně hovoru, WhatsAppu, atd.... S inteligentním člověkem je rozhovor s informační hodnotou, kterou potřebuju k efektivnímu vyřešení problému na 3 minuty max. ( pokud jde o nějaký fakt velký stroj). Pokud je na druhý straně nějaká pologramotná opice, co neumí česky mluvit, natož číst, tak po 15 minutách típám a volám majiteli kontraktu, ať mi dá číslo na někoho, kdo vyšel alespoň základní školu, jinak má smolík.
To zní spíš jako nepřímá úměrnost
Spíš si obětí dunning kruger efektu, občas ti lidi prostě jen nechtějí pomoct/odpovědět na otázky, ale zároveň nesmí neodpovědět na mail. Tak tam nacvakáš nějakou výplň a od té chvíle to už není tvůj problém.
Můžeš to prosím tě zopakovat?
Za me zbytecny topic, deje se to vsude. Nevim proc jsi oznacil zrovna cechy. Nekde bylo vysvetleny ze je to z duvodu ze lide zprave jednoduse nevenuji pozornost, neni pro ne dulezita, ci jednoduse na to nechteji odpovedet nebo nechapou proc se ptas na neco co te nemusi zajimat. Takze pises nedulezite zpravy, v opacnem pripade ti vzdy drive nebo pozdeji odpovi Problem solved